Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kvantitativní poruchy vědomí jsou poruchy vědomí, které se hodnotí podle Glasgowské stupnice hloubky bezvědomí. Ta nabývá hodnot 3 až 15 bodů. Rozlišujeme následující kvantitativní poruchy vědomí: spavost (somnolence) (13–14 bodů): pacient odpovídá na slovní podněty, sopor (9–12 bodů): pacient reaguje jen na bolestivý podnět, kóma (8 nebo méně bodů): pacient nereaguje na vnější podněty, veškeré reakce jsou pouze reflexní. Viz také porucha.

Porucha vědomí je změna normálního stavu vědomí. Poruchy vědomí se rozdělují na kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí. Viz také porucha.

Kvalitativní poruchy vědomí jsou poruchy vědomí, u nichž jsou narušeny normální duševní pochody. Mezi kvalitativní poruchy vědomí se řadí mj. kognitivní, afektivní a psychomotorické poruchy, ale také poruchy vnímání (např. halucinace). Viz také porucha.

Ztráta vědomí je okamžik, ve kterém nastává bezvědomí. Pojmy „ztráta vědomí“ a „bezvědomí“ jsou však v běžné řeči často vzájemně zaměňovány.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.